Dnes je již známým faktem, že naše Země je jen jednou z velkého množství planet ve vesmíru. Ty si většinou představujeme jen jako o něco větší asteroidy, které obíhají kolem dané hvězdy. Ukazuje se však, že pravda je poněkud složitější. A to se týká i jejich vzniku.

 

 

Na poÄátku vesmíru neexistovaly žádné prvky, pouze volnÄ› se pohybující protony, neutrony a elektrony. Teplota byla zkrátka příliÅ¡ vysoká na to, aby se mohly spojit tak, jak to známe dnes. Jak se tedy z toho vytvoÅ™ily planety?

 

Jejich základem jsou hvězdy. Ty byly vytvořeny již v základu, neboť jsou tvořeny pouze atomy vodíku a hélia, tedy dvou nejjednodušších prvků, které vznikly nejdříve. V první fázi tedy existovaly pouze mlhoviny, tvořené těmito dvěma prvky, které se později seskupily ve hvězdy. Jiná tělesa v té době nebyla.

 

 

Tedy až do té doby, než první hvÄ›zdy zaÄaly zanikat. V té chvíli totiž doslova vychrlí do svého okolí smÄ›s nejrůznÄ›jších prvků. Ty se opÄ›t seskupí a dále již fungují základy gravitace. Vznikají nové hvÄ›zdy, které si tyto prvky pÅ™itáhnou. Pokud se vÅ¡ak tyto ocitnou v dostateÄné vzdálenosti, pak i ony působí svou gravitací na okolí a pÅ™itáhnou si další prvky ze svého okolí.

 

Tak nakonec vznikne koule, s nejtěžšími prvky ve stÅ™edu a lehÄími blíže k povrchu. Ta zaÄne díky gravitaÄním silám danou hvÄ›zdu obíhat. Výsledkem je pak planeta, jako například naÅ¡e ZemÄ›. SamozÅ™ejmÄ›, planety mohou mít nejrůznÄ›jší velikost, záleží na prvcích, ze kterých je vytvoÅ™ena a také na množství, které bylo v té oblasti přítomno. Proces je vÅ¡ak vždy stejný.

 

Dá se tak říci, že vÅ¡e, co je kolem nás, je v podstatÄ› hvÄ›zdný prach, který byl pouze gravitací zformován do podoby, kterou dnes známe. A to je, když se nad tím zamyslíme, nÄ›co úžasného. Atomy, které nás tvoří, byly pÅ™ed miliony let souÄástí hvÄ›zdy. A jednoho dne se do ní opÄ›t vrátí.