Je hodnÄ› dÄ›tí, které se už odmalinka zajímají o vÄ›du a nebo tÅ™eba také se zajímají o uÄení. MÄ› se líbí, když tÅ™eba rodiÄe také podporují své dÄ›ti, když své dÄ›ti podporují v tom, co je dobré. Když dÄ›ti nÄ›co zajímá. Já mám syna a toho právÄ› baví svÄ›t poÄítaÄů a také vÄ›da a technika a také vesmír, jsem za to opravdu ráda. Syn má tyto záliby a že ho tohle baví. Protože nevím, o co by se syn zajímal, kdyby nemÄ›l žádné koníÄky, Äím bych ho vlastnÄ› zabavila? Takhle vždycky synovi tÅ™eba koupím puzzle vesmíru a nebo tÅ™eba nÄ›jaký atlas svÄ›tových dÄ›jin a nebo tÅ™eba globus. V posledním půlroce syna opravdu hodnÄ› zajímají právÄ› puzzle a globus.

Už snad pozná vÅ¡echny státy a také nÄ›která hlavní mÄ›sta. A to je zatím syn osmiletý chlapec. Já si myslím, že když takhle dítÄ› má v tom zálibu a uÄí se to vlastnÄ› formou hrou a uÄí se to kvůli tomu, že on prostÄ› sám chce od sebe, tak je to potom dvojnásobnÄ› lepší, nebo snad trojnásobnÄ› lepší, protože ÄlovÄ›k, když nÄ›co chce dÄ›lat dobrovolnÄ› a má o to zájem a baví ho to, tak se to nauÄí vždycky desetkrát rychleji, než tÅ™eba nÄ›co, co se musí nauÄit povinnÄ›.

TÅ™eba co se musí nauÄit do druhého dne, tohle právě je tÅ™eba ve Å¡kole. Je to opravdu nÄ›kdy hodnÄ› složité. Já jsem tÅ™eba ve Å¡kole absolutnÄ› nesnášela, když jsme se mÄ›li nauÄit tÅ™eba básniÄku. NÄ›která básniÄka mi tÅ™eba Å¡la ihned, ale nÄ›které byly tak opravdu nespecifické. Takové pÅ™eplácané, že absolutnÄ› jsem se nedokázala zapamatovat tÅ™eba ani prvních pÄ›t řádků. I když vÄ›da a vzdÄ›lávání mÄ› opravdu hodnÄ› baví, tak absolutnÄ› nechápu, co to má za význam. Když se dÄ›ti musí umÄ›t básniÄky nazpaměť, co má tohle spoleÄného se vzdÄ›láváním? Podle mého názoru nic. Tak jsem si Å™ekla, že jednoduÅ¡e když mé dítÄ› nÄ›kdy dostane ve Å¡kole tÅ™eba Å¡patnou známku z toho, že neumÄ›lo básniÄku, tak si s tím hlavu dÄ›lat rozhodnÄ› nebudu.